17.07.2013 11:38

Nejpozději ve chvíli, kdy vám to doporučí pediatr, pravděpodobně při pětileté prohlídce.

V některých případech je dobré začít s logopedií už ve třech letech, a to pokud máte vy nebo pediatr podezření na opožděný vývoj řeči - vývojovou dysfázii nebo pokud má dítě sluchové nebo zrakové postižení.

Vývoj řeči má určité zákonitosti. Kolem prvního roku se objevují první slova, o půl roku později dítě používá dvouslovné věty, do tří let zvládne složitější věty. Je to také období, kdy hodně dětí sice nezavře pusu, ale rozumí jen maminka (a ta taky ne vždycky). Důležitější je obsah a velikost slovní zásoby, než výslovnost. Pokud je však řeč výrazně nesrozumitelná ( v podstatě – nic správně) nebo neplynulá, je to důvod k návštěvě odborníka. Mezi 2. a 3. rokem dítěte nastává prudký rozvoj aktivní slovní zásoby. Zatímco dvouleté dítě používá zhruba 50 slov, slovní zásoba tříletého dítěte mívá až 1000 slov.

Každé dítě je jiné a není třeba se děsit, pokud se dvouslovné věty objeví o něco později a pokud ve třech letech toho spontánně moc nenamluví, ale při společném prohlížení obrázkových knížek používá smysluplných, i když gramaticky nesprávných vět.

Nikdy ale nedejte na dobré rady typu: Můj syn začal mluvit až v pěti a teď je inženýr. Nebo: No jo, kluci, těm to vždycky trvá.

Ani nepropadejte panice, když čtyřletá holčička ze sousedství umí bezvadně ř a ten váš ani náznakem. R a ř patří k výbavě pětiletých dětí, ve čtyřech letech bohatě stačí t, k, g, p, b, d, l, j, h, ch, ď, ť, ň.

Vadná výslovnost r a ř se někdy upraví sama okolo 6. roku, ale není tomu tak vždy a nespoléhejte na to. Ale pozor – po 6. roce se už výslovnost žádné hlásky neudělá sama, spontánně, pokud vady výslovnosti přetrvávají ve školním věku, je třeba odborné, a dosti intenzivní pomoci. Pokud otálíte a začnete na logopedii chodit až s nástupem dítěte do školy, výrazně mu komplikujete život. Nesprávná výslovnost se velmi často odráží v psaném projevu, a tak na začátku 2. třídy najdete v písance třeba červeně podtrženou košišku (kočičku), Bno (Brno) a svona (slona) a zbytečně špatné známky.

Také mějte na paměti, že:

1. Nikdy nic nezkazíte, když budete dítě podporovat v samostatném vyjadřování, povídat si s ním, společně si zpívat, učit se básničky a hrát hry směřující k rozvoji slovní zásoby.

2. Důležitý je i rozvoj sluchu – proto ty písničky a třeba i další sluchové hry.

3. S obratností mluvidel souvisí i celková tělesná obratnost. Běhat, skákat, hrát si s míčem, hrát si ve vodě, opakovat si rytmická cvičení ze školky.

4. Pokud začnete docházet na logopedii, vězte, že nácvik jednou týdně nestačí. Je nutné s dítětem cvičit denně. Stačí pár minut.

5. Nějaký materiál k nácviku výslovnosti dostanete na logopedii, ale existuje řada knih logopedických říkanek a her, které se dají k nácviku výslovnosti použít. Dítě to musí bavit.

6. Nespoléhejte na logopedii ve školce – nemusí to stačit.

7. I náprava řeči má svá pravidla: začíná se vyvozováním samotných hlásek, přes jednoslabičná slova s problematickou hláskou na začátku, pak uvnitř delšího slova, v různém postavení nejdříve se samohláskami, pak se souhláskami, používání vyvozené hlásky v básničkách a při pojmenování obrázků. Pak teprve může nastat spontánní používání naučené hlásky v běžné řeči.

8. Neřešte vady výslovnosti svépomocí. V dobré víře můžete změnit jednu nesprávnou výslovnost na jinou nesprávnou a hezky zafixovat. Logoped vám přesně vysvětlí postupy i používání pomůcek.

9. Je nutné dávat pozor na záměny hlásek za jednodušší. Např. dítě nemá problém s vyvozováním hlásky č, š, ž, ale přece jen je pohodlnější říkat babiška, košiška, jablíško...

10. Náprava výslovnosti je běh na delší trať, v nejlepším případě několik měsíců, ale někdy i několik let.

11. Situaci trochu komplikuje „přezubování“ dítěte – s chybějícími předními zuby jdou sykavky vážně těžko a L dá taky zabrat. Nemusí to být nutně důvod k přerušení nácviku, ale konzultujte s logopedem.

Vady výslovnosti samozřejmě nikoho neohrožují na životě – ale chceme pro děti to nejlepší, že...

Více zde: https://www.aaa-skolak.cz/news/kdy-vyrazit-na-logopedii/

Držet tužku musí dítě správně hned, jak začne mít o tužku zájem a vy musíte trvat na správném držení.

Jsem maminka dvou dětí. Chlapec je žák první třídy a holčička navštěvuje druhým rokem mateřskou školu, jsou jí 4 roky a půl. Proč jsem se rozhodla napsat tenhle příspěvek? Protože chci probudit rodiče! Ale začnu od začátku a dám vám pár otázek. Odpovězte si na ně sami:)

1. Pokud chodí vaše dítko do školky, účastní se zaměstnání jako je kreslení, modelování, slepování rádo?

2. Všimli jste si, jak drží pastelky?

3. Hraje rádo hry typu Pexeso, Člověče, nezlob se apod.?

Nač narážím? Ve školkách obecně platí heslo "do ničeho nenutit". A ruku na srdce, pokud se domníváte, že si dítko bude hrát a až poslední rok před nástupem do první třídy to vše napraví edukativně - stimulační skupinky pořádané školkou nebo základní školou… A pokud se k tomu ještě přidá nějaká ta vada řeči a docházení na logopedii… bude to šrumec!!!

Proto volám rodiče - nespěte! Na logopedii jsem se synem docházela dva roky. Mylně jsem spoléhala na mateřskou školku a její logopedickou asistentku (logopedie tam byla dvakrát za půl roku), i na pediatra (ještě máme čas, maminko). V pěti letech jsem si dupla, že chci doporučení! Syn je narozen 1.9., takže jsem nemusela podávat žádost o odklad školní docházky a šel jednoduše o rok později. Dcera to štěstí nemá, je 18.8. a od září by tedy měla být "papírově" předškolák. Ale ani ona nepůjde do školy jako šestiletá, ale až jako sedmiletá.

Poučena logopedickými peripetiemi na logopedii chodíme od října. Malá se tam učí nejen "písmenka do pusy", ale má úkoly i " na hlavu, ruku a oko", jak sama říká. V čem to spočívá? Určujeme jestli ve slově je ta či ona hláska (řeknu, že hledáme S a pak povím slovo rohlík, malá se zamyslí a pak buď ano nebo ne), úkoly "na ruku" jsou ve správném držení tužky a pastelky (pořídily jsme drahé trojboké tužky a pastelky hodně tlusté a každý prst má svojí plošku, aby držel správně tužku ! - to je naše říkání. Jak prst palec leží jinde, většinou vezmu pastelku a udělám na něj ťuk, aby věděl, že má průšvih ;-) ). "Na oko" máme úkoly " udělej to taky tak" a je jedno jestli má dcera stejně spojit šest nebo až devět teček (jako bývá na tečkovém dominu) nebo překreslit jednoduché čáry stejně (třeba různě otočené písmeno E). Všechno chce trénink, trpělivost a čas. Hrajeme si denně. Tak nemám mnoho času - jsem jediný rodič a dospělák v domácnosti a s úkoly prvňáčka a jeho tréninkem hry na flétnu je toho, věřte, až až. Logopedický trénink se slovy - ať už opakování nebo hledání písmen sluchem trénujeme hlavně cestou do a ze školky. Máme na to 2x osm minut. Doma obden má malá "svoje úkoly" a k tomu jsem koupila uvolňovací cviky pro první třídu a bílou stírací tabuli s fixem a prstový štětec. Když úkol splní, má svůj notýsek (jako školáci :)) a do něj buď dostane jedničku, razítko nebo samolepku nebo třeba jen nakreslím smajlíka "usměváčka" a když někdy opravdu má dcera strašliváckou hajdaláckou náladu, tak tam klidně udělám smajlíka "škaredíka". S pýchou každých 14 dní na logopedii ukazuje, co se jí povedlo i nepovedlo. Ale trénujeme! Trénuje i v letácích, kde podtrhává stejná písmenka a když některé vynechá, neukážu kde, ale na konci řádku udělám tečku za každé zapomenuté a ona si to jinou pastelkou opraví.

Chci, aby mé druhé dítě šlo do školy připravené a nemuselo zažívat pocit posledníčka a neúspěchů. Chci, aby se naučilo pomalu pozvolna, že úkoly je potřeba plnit a že je za ně i odměna. A hlavně chci, aby i ostatní rodiče mohli být s nástupem do první třídy své ratolesti v klidu. Vždyť naučit se číst, psát, počítat je velká porce !!!!

Proto jsem se rozhodla napsat tenhle článek, abyste se včas zamysleli. Držet tužku musí dítě správně hned, jak začne mít o tužku zájem a vy musíte trvat na správném držení. Ne až u předškoláků - tam už bývá pozdě a zlozvyk se málo kdy povede napravit. Pokud si najdete v mém článečku jen špetku pro vás a vaše dítko, a třeba mi i napíšete (karmetova@seznam.cz), budu ráda. Rodiče nespěte a držte se. Přeji pevné nervy.

Kdy se má zahajovat logopedická péče u dětí?

Obecně se dá říci, že tehdy, jsou-li rodiče nejistí, zda vývoj řeči probíhá bez poruch. Jednorázové vyšetření stanoví stupeň vývoje řeči a možné trendy v další výchově a může být i jediné, pokud je vše v pořádku.

Zahájení péče u jednotlivých poruch je individuální – pokud dítě nezačíná včas mluvit, je na místě se poradit už před třetím rokem. U koktavosti v předškolním věku je konzultace zapotřebí většinou nejdéle po měsíci, pokud porucha nemizí spontánně. Péče o výslovnost ŤĎŇ a sykavek se zahajuje kolem 4,5 roku, nácvik skupiny LRŘ kolem 5. roku. Pokud je hláskových skupin víc (např. ŤĎŇ, sykavky i LRŘ) nebo je řeč obtížně srozumitelná, lze zahájit logopedickou péči i podstatně dříve – může jít i o vývojovou dysfázii a je nutná diferenciální diagnoza. Zpočátku jde ale vždy o podporu a rozvoj základních smyslových schopností a obratnosti a také o hledání příčiny odlišností ve vývoji.

Pokud lze předpokládat poruchu řeči kvůli onemocnění nebo vadě (např. rozštěpy, poruchy sluchu), zahajuje se logopedické péče většinou ihned po zjištění vady, paralelně s péčí lékařskou. V prvních fázích jde o sledování vývoje a poradenství pro rodiče, postupně podle okolností přibývají i prvky terapie. U jiných poruch (ADHD, autismus a jiné) se pracuje podle potřeby, většinou v týmu dalších odborníků.

Jak často se chodí na logopedii?

Interval mezi návštěvami je individuální – od denní docházky při komplexní léčbě koktavosti po několik měsíců při kontrolách po ukončené léčby. Běžný je i týdenní intenzivní nácvik například u dysfatického předškoláka. Nejčastější jsou návštěvy jednou za 3 týdny až měsíc (většinou u poruch výslovnosti), pokud se péče zahájí včas. U velmi malých dětí nejsou výjimkou ani delší intervaly. Častost návštěv je plně v kompetenci logopeda, který je individuálně upravuje podle momentální situace a potřeby.

Synovi jsou 3 roky a mluví podle lékařky průměrně. Co mám dělat, aby se řeč dobře rozvíjela?

Pravděpodobně není třeba nic mimořádného - snažte se hodně si s ním povídat nad knížkami a hrát si s ním. Omezujte sledování televize jen na krátké chvíle (Večerníček apod.) ve prospěch aktivní hry. Pro rozvoj řeči je v tomto věku důležitý i rozvoj obratnosti (pohyb obecně, hry s míčem, ve vodě apod.), podpora obratnosti mluvidel a kvalitní smyslové vnímání, zejména sluch (tyto hry najdete v literatuře nebo Vám poradí ve školce). Sledujte, jestli se průběžně mění slovní zásoba a jestli je chlapci rozumět přiměřeně věku. Pokud byste si nebyla jistá, dohodněte si jednorázovou konzultaci na logopedii.

Ve školce mají logopedii jednou týdně a domů dostávám notýsek se slovy, která opakujeme, řeč se nemění a dceru to nebaví. Co máme dělat?

Notýsek se slovy bez Vaší přítomnosti při nácviku, bez vysvětlení postupů a možností motivace dítěte nelze považovat za logopedickou péči. Opakováním slov se nic nevyřeší, pokud „nezapracuje“ sama matka příroda, která se na to už nemůže dívat. Vyhledejte logopedické pracoviště, kde udělají komplexní vyšetření a poradí Vám individuálně vhodné postupy nácviku, které budete doma cvičit, i vhodnou motivaci podle situace a věku dítěte.

Už dva roky se učíme R a pořád opakujeme stejná slova a básničky. Snažíme se cvičit pravidelně, ale situace se nemění (teď je dceři 6 let). Můžu změnit pracoviště klinického logopeda?

Pracoviště samozřejmě změnit můžete, příslušnost podle místa bydliště už neplatí. Dlouhodobé mechanické opakování skupiny slov bez obměn a doplňujících postupů zřejmě v pořádku není – ale nechte si situaci nejdřív vysvětlit a vyptejte se na všechno, co vás zajímá.

Napište mi nějaké postupy, abych mohla syna (5 let) naučit správně vyslovovat.

Kéž by to bylo tak jednoduché, aby se postupy daly shrnout do pár řádek. Pokud syn neumí v tomto věku jen hlásky LRŘ a neráčkuje, lze ještě tak 3 měsíce počkat a pak začít docházet na logopedii. Příčinou může být neobratnost mluvidel, nedostatky v koordinaci pohybu, oslabení napodobovacího reflexu, nepřesné smyslové vnímání atd. Drobné, ale vytrvalé cvičení a hry to mohou vyřešit. Pokud je hlásek více, objednejte se na logopedii ihned, aby se zjistily příčiny a aby bylo možno reedukaci dokončit do nástupu do školy.

Pětiletý syn začal zadrhávat, co mám dělat?

V situaci, kdy má dítě problémy, pomáhá jako první pomoc nabídka, aby nám to, co chce říci, pošeptalo. Také v říkankách, písničkách a básničkách zůstává řeč plynulá, nabízejte tyto aktivity co nejčastěji. Snažte se nějakou dobu zachovávat i co nejpravidelnější denní režim, vynechte všechny „adrenalinové“ zábavy i napínavou četbu, omezte na minimum sledování televize ve prospěch pohybu venku. Zkuste se také zamyslet, zda se v nejbližším okolí dítěte neděje něco, co by ho zatěžovalo. Mohou to být např. velké změny – stěhování, narození sourozence, střídání pobytu u babiček kvůli hlídání, neshody v rodině atd… Někdy je na vině i únava – nemoci, rychlý růst, nadměrné zatížení různými aktivitami v kroužcích. V nižším věku to bývá i velmi rychlý, až překotný rozvoj řeči. Pokud je rizikových okolností víc, pravděpodobnost potíží s plynulostí stoupá. Některé děti mají navíc k této poruše vrozenou dispozici ( nedonošené děti, nervově labilní děti a ty, které se hůř adaptují na nové prostředí atd.). Pokud můžete pravděpodobné příčiny odstranit , lze počkat maximálně 3-4 týdny, pokud se plynulost postupně zlepšuje. Pokud ne, nebo se vám zdá, že možných příčin je několik, je rozumnější situaci posoudit individuálně na logopedii. První postupy ke zvládnutí situace jsou jednoduché a podobají se hře, další se zařazují podle situace. Dobrá spolupráce s rodinou a trpělivost je nezbytná vždy.

Máme ve škole ve druhé třídě potíže se psaním – škrábe, vynechává znaménka a nestíhá diktáty, co můžeme dělat?

Příčin může být celá řada – od nezralosti nervového systému přes dílčí schopnosti, které nejsou na dostatečné úrovni (grafomotorika, sluchová slovní paměť a pozornost, pravolevá orientace, diferenciace podobných zvuků , např s-š, t-ť, dlouhá a krátká samohláska atd. nebo i vadná výslovnost) až po poruchu učení. První bývá konzultace s třídní učitelkou, podle situace obvykle následuje návštěva pedagogickopsychologické poradny nebo logopedie, kde lze potřebné schopnosti pomocí různých her a tréninkových programů rozvinout na potřebnou úroveň. Je třeba vzít v úvahu i tu okolnost, že ne všechny děti mohou mít samé jedničky. Pokud se potvrdí některá z poruch učení, následuje individuální program výuky, většinou ve spolupráci s OPPP.

PaedDr. Dana Kutálková

Jaké jsou možnosti logopedické péče o dospělé?

Vady řeči lze měnit v podstatě v každém věku, pokud má dospělý zájem a je ochoten pracovat podle pokynů. Úspěšnost závisí na typu poruchy, vytrvalosti klienta i na zvolených postupech. Práce se poněkud liší od postupů u dětí – v motivaci,v používaném slovním materiálu nebo pomůckách, ale zejména v míře vysvětlení účelu jednotlivých cvičení. Většinou lze dosáhnout minimálně zlepšení stavu, jen výjimečně se nedá situace změnit.

Manžel prodělal mrtvici a mluví jen s obtížemi. Můžu mu nějak pomoci?

Obraťte se na klinického logopeda, kontakt Vám dá Váš obvodní lékař nebo pracoviště, kam docházíte. Komplexní vyšetření řeči (nejen mluvení, ale i čtení a psaní) ukáže, které položky je třeba zlepšit a které metody k tomu využít. Může jít o nedostatky v pohyblivosti mluvidel nebo v koordinaci jejich pohybů, v rozumění řeči, v paměti na slova atd. Záleží i na lokalizaci onemocnění a jeho rozsahu. Jednoduchý recept Vám proto dát touto cestou nemůžeme. Logopedická péče by měla být ale zahájena co nejdříve.

PaedDr. Dana Kutálková

Vývoj řeči nelze odlišit od vývoje ostatních schopností člověka. Není proto možné rozvíjet dětskou řeč na úrovni, která by měla odpovídat věku, pokud celkový vývoj všech schopností a dovedností dítěte neprobíhá tak, jak bychom si představovali a přáli.

Předřečové období

Prvním hlasovým projevem dítěte po příchodu na svět je křik. Ten však nevyjadřuje v prvních hodinách a dnech jeho náladu, ale je pouze reflexivním projevem. Později nabývá křik na významu - vyjadřuje nelibé pocity.

Koncem šestého týdne si dítě, které je v teple, suchu a nemá hlad, začíná broukat. Zpočátku je broukání poměrně jednoduché, ale postupně přechází do stádia žvatlání. Svým žvatláním se dítě snaží napodobovat slyšená slova a jeví výraznou radost, když na jeho hlasové projevy okolí svou řečí reaguje. Už zde se začíná projevovat snaha dítěte komunikovat. Tuto jeho chuť a snahu komunikovat bychom měli co nejvíce udržovat a podporovat.

Vlastní vývoj řeči

První slova se objevují zpravidla koncem prvního roku. Bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik (mama, tata, baba,...). Dítě by mělo slyšet z okolí především ta slova, která je již samo schopno vyslovit, aby se upevnilo spojení mezi sluchovou a artikulační představou slova. Dítě má být za mluvní výkon vždy chváleno a povzbuzováno.

Rozvoj slovní zásoby

Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje.

Mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět a začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Vývoj řeči značně zrychluje rozvoj myšlení, motoriky a dalších schopností.

Mezi třetím a čtvrtým rokem má dítě snahu o samostatné vyjadřování a zvídavost se projevuje četnými otázkami (Co je to? Proč? ...). O sobě samém ještě hovoří většinou ve 3. osobě. Až dítě pochopí, že

je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, tehdy začíná užívat zájmeno "JÁ". V tomto věku zpravidla vstupuje do mateřské školy.

Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, která má typické znaky a je tak vhodná pro upřesnění správné diagnózy a následné rehabilitace. Většina dětí v tomto období dovede již také přesněji rozlišovat barvy, vyprávět krátké pohádky, reprodukovat jednoduché písně a říkanky.

Stručný popis vývoje řeči dítěte v závislosti na věku